Fotbal všeobecně

Historie Fotbalu: Jednodušší druh fotbalu se hrával v londýnských ulicích ve 14. století, než byl pro svou hlučnost královským výnosem zakázán. Florentská aristokracie patnáctého století si oblíbila hru podobnou fotbalu- calcio. První pravidla hry jak ji známe dnes, byla sestavena v roce 1846 na Cambrdžské universitě. Cílem bylo sjednocení her hraných na anglických soukromých školách. Fotbal, v Americe zvaný soccer, se odlišil od ragby a jiných her, které se z něj vyvinuly.

Fotbalové mužstvo má jedenáct hráčů, z nichž jeden je brankář. Během hry je povoleno trojí střídaní, z toho jen jednou smí být střídán brankář. Jen brankář se smí dotknout míče rukou, a to pouze uvnitř pokutového území. Cílem je dávat branky, vítězí družstvo s vyšším počtem vstřelených branek. Hra trvá dvakrát 45 minut, s dalšími dvěma patnáctiminutovými prodlouženími, pokud je stav nerozhodný. Hráči uvádějí míč do pohybu nohou, hlavou a jinými částmi těla kromě rukou. Je povolen určitým tělesným kontakt mezi hráči. Ocitne-li se útočící hráč bez míče na soupeřově polovině hřiště blíž brankové čáře než jakýkoliv hráč bránícího družstva ( s vyjímkou brankáře) či spoluhráč s míčem, jedná se o postavení mimo hru.

Rozměry hrací plochy: pro mezinárodní zápasy jsou maximálně 110 x 73 m a minimálně 100 x 64 m. Hru řídí hlavní rozhodčí.

Fotbal se v současné podobě zrodil podle nejstarších dochovaných pramenů v Anglii v šedesátých letech minulého století. To, co bylo předtím, fotbal jen připomínalo. Vydáme-li se hluboko do historie lidstva, budeme dřív než o fotbalu hovořit obecně o míčových hrách. Míče byly různé velikosti. Platon píše ve svém Faidonu o míči, který byl složen ze dvanácti dílů.V Řecku se údajně hrávalo vycpávaným míčem, který se nazýval sfaira kené, ale už tehdy také míčem plněným vzduchem. Římané ve starověku rozeznávali pět druhů míčů: malý, střední, velký, největší a prázdný míč.

Antonín Panenka

Panenka nastoupil poprvé k ligovému zápasu v necelých dvaceti letech za Bohemians Praha. Jeho prvním reprezentačním startem byla kvalifikace na mistrovství světa v roce 1973 proti Skotsku. Roku 1976 díky jím proměněné rozhodující penaltě ve finále proti Německu získává Československo titul mistrů Evropy. V roce 1981 odešel z Bohemians do Rapidu Vídeň, s nímž do svého odchodu roku 1985 získal dva tituly a roku 1985 druhé místo v Poháru vítězů pohárů. Po dvouletém účinkování v rakouské druhé lize se vrátil zpět do Bohemians a stal se asistentem trenéra a funkcionářem.

Pelé

Pelé, vlastním jménom Edson Arantes do Nascimento, je pravděpodobně neslavnější a nejoblíbenější fotbalista všech dob. Narodil se 23. zaří 1940. Svoji přezdívku si vysloužil už v dětských letech a rozhodl si ji ponechat pro fotbal. Pelého otec Joăo Ramos, známý pod přezdívkou Dondinho, byl také vynikajícím fotbalistou, podle mnohých jedním z nejlépe hlavičkujících útočníků své doby, ale jeho kariéru zastavilo zranění nohy. Svého syna vedl k fotbalu odmalička. Zpočátku hrál místo fotbalového míče s hadrovým bos na ulicích. První ligový zápas si zahrál v září 1956 ještě před svými 16tými narozeninami a hned v něm dal gól. Úchvatná kariéra mohla začít. Klub Santos se pro néj stal domovem. O rok později, ve svých 16ti letech nastoupil poprvé v dresu Brazílie. V roce 1958 dokázal za Santos vstřelit 138 gólů a vytvořil tím rekord! Vyhrál devětkrát brazilskou ligu. Za kariéru nastřílel na mezinárodní scéně rekordních 97 branek, drží také rekord v počtu nastřílených hattricků (92) a nastřílel celkem 1280 gólů v soutěžních zápasech, čímž se zařadil na druhé místo historických tabulek za dalšího Brazilce, Artura Friedenreicha.

Zajímavost: Pelého dres z vítězného finále MS 1970 byl prodán v roce 2002 v slavném aukčním síni Christie's za 157 750 liber.

Diego Maradona

Diego Maradona (* 30. října 1960 Buenos Aires Argentina) je bývalým hráčem fotbalu, mnohými považován za jednoho z nejlepších a nejtalentovanějších světových hráčů všech dob. S národním týmem Argentiny zvítězil ve finále Mistrovství světa juniorů 1979 v Japonsku, mistrovství světa v roce 1986 v Mexiku a byl druhý na mistrovství světa 1990 v Itálii.
Pocházel z Villa Fiorito,chudinské čtvrti hlavního města Argentiny Buenos Aires a postupně se z drsnějších poměrů vypracoval ve fotbalovou superhvězdu. Maradona byl malého, podsaditého vzrůstu. Jeho krátké silné nohy a nízko položené těžiště mu dávaly výhodu ke krátkému rychlému běhu; navíc byl Maradona geniální míčový kouzelník. Jeho hra levou nohou byla natolik kvalitní až téměř zázračná, že pravou nohu používal prakticky téměř jenom na „opírání“ a přesto se řadí v historii mezi nejlepší hráče fotbalu.
V osobním životě Maradonu stíhala nejen obrovská sláva a uznání, ale i závislost na kokainu a pohyb ve zločineckém podsvětí.

Zinedine Zidane


• Jméno: Zinedine Yazida Zidane (používá Zinedine Zidane)
• Přezdívka: Zizu
• Narozen: 23.června 1972 v Marseille (Francie)
• Výška: 185 cm
• Váha: 80 kg
• Číslo dresu: 10
• Klub: konec kariéry v červenci roku 2006 (poslední tým: Real Madrid)

Zinedine Zidane pochází s chudé alžírské rodiny. Narodil se ovšem ve francouzském městě Marseille. Už v dětství hrával za kluby jako US Saint-Henri, Septemes SportsOlympiques nebo Cannes. V šestnácti nastoupil poprvé v první lize za právě jmenované Cannes, ale po pádu do druhé ligy si ho vzalo v té době druholigové Bordeaux. Na MS 1998 se Zidane blýsknul dvěma góly ve finále proti Brazílii a získal za to Zlatý míč. Podobný kousek se povedl Francii i na Euru 2000, kde opět vyhrála. Dvakrát za sebou se mu nepodařilo s Juventusem získat titul a proto přestoupil za 46 milionů liber do Realu Madrid.

Jako hvězda MS si šel do finále pro cenu za nejužitečnějšího hráče. Ačkoliv to byl jeho poslední zápas v kariéře tak ve finále prohrál s Itálií na penalty. Sám v zápase jednu proměnil. Nejvíce se o něm ale mluví v souvislosti s brutálním faulem na itala Materazziho, když ho udeřil hlavou do hrudi a dostal červenou kartu. Dobře se tedy nerozloučil. Cenu i přes tento zákrok dostal. Zidane je ženatý a se svou ženou má dva syny, Enza a Lucu.¨

Roberto Carlos

Málokterý současný světový fotbalista se může pyšnit tak rozsáhlou sbírkou titulů, jakou vlastní nejznámější brazilský obránce Roberto Carlos. Za svou kariéru poznal pocit, jaké to je vyhrát brazilskou ligu, španělskou nejvyšší soutěž nebo slavnou Ligu mistrů. Kromě toho má doma stříbrnou medaili z olympijských her v Atlantě 1996 a dvě medaile z mistrovství světa - ve Francii 1998 to bylo sice "jen" stříbro, o čtyři roky později však už byl členem brazilského reprezentačního týmu, který se stal popáté v historii mistrem světa.

Obránce malé postavy, ovšem velkých výkonů. Jeho jméno si snadno spojíme s klubem, jehož barvy obléká. Není to kdovíjaký obyčejný tým, je to slavný Real Madrid. A co je zajímavé, Roberto Carlos v něm působí již osmou sezónu. Za ty roky se stal nepostradatelným článkem mužstva, který má levou stranu obrany doslova předplacenou.

Madrid se stal jeho druhým domovem. Usadil se tu s manželkou Alexandrou a třemi dětmi (Roberta, Giovanna a Roberto Carlos) a plánuje ve španělském hlavním městě vydržet až do svých sedmatřiceti. Pak by se rád vrátil do Brazílie a v některém z prvoligových celků ukončil za dva, za tři roky celou sportovní kariéru.

Pokud mu cestu nezkříží zranění, může si Roberto Carlos tuto fotbalovou dlouhověkost dovolit. Fyzická kondice se totiž zdá být v jeho případě nevyčerpatelná. Jeho velmi užitečnou hru pro tým dále charakterizují obdivuhodné sprinty u postranní čáry, nebezpečné centry do pokutového území soupeře a nesmírně tvrdá střela z velké vzdálenosti. Je až neuvěřitelné, že dokáže napálit míč tak silně, že letí na branku rychlostí 170 kilometrů v hodině. I proto se o něm s nadsázkou říká, že má v noze dynamit.

Dnes už je oporou Realu Madrid i brazilské reprezentace a navíc je idolem mnoha fotbalových fanoušků po celém světě, kteří si jej cení pro příkladné chování na trávníku.

Káka

Kaká se narodil v Brasilii. Odtud ve čtyřech letech absolvoval přesun do Cuiabá. A pak ještě naposledy do Sao Paula. A zde měl vyrůst jeho talent. On však nikdy po fotbale netoužil, chtěl se stát ředitelem nějakého podniku.

Zlomovým bodem se pro něj stala vytrvalost učitele tělocviku Arleye Batisty, který zaregistroval jeho talent a nabídl mu místo ve sportovní škole. A záhy se ukázalo, jak je to dobrý hráč.

Začal hrát za Alphaville TC. Po jednom zápase Alphaville TC a Sao Paulo si ho jako nejlepšího hráče zápasu všimli funkcionáři Sao Paula a řekli si, že ho musejí získat. A tak se za chvíli mladý Kaká proháněl v barvách Sao Paula. S žákovským týmem vyhrál ve svých dvanácti letech prestižní Reebok Cup v USA a stal se nejlepším hráčem turnaje. A vše šlo jako na drátku. Až na jeden osudný den: Kaká dováděl u bazénu, když tu náhle špatně šlápl a spadl. V páteři mu zapraskalo. Lékaři měli jasno - zlomený šestý obratel, a mysleli si, že ochrne nebo bude mít sníženou hybnost => konec fotbalu.

Kaká však hluboce věřil, že ho Bůh vrátí na fotbalový trávník, a stalo se! „Byl to Boží zázrak", podotkne s neochvějnou jistotou. Od té doby je členem Apoštolské církve Kristova znovuzrození. Pod dresem nosívá tričko s nápisem I belong to Jesus.

V roce 2001 hrálo Sao Paulo finále jednoho prestižního turnaje, a nevypadalo to s ním nijak růžově. Prohrávali totiž s Botafogem na domácím hřišti 0:1. Tu na hřiště přišel Kaká, a děli se věci. Po dvou minutách už Sao Paulo vedlo 2:1 a autorem obou gólů byl, jak jinak, Kaká.

Toho si všiml trenér Brazílie Luiz Felipe Scolari, a povolal ho na MS 2002 v Japonsku a Koreji. A Kaká si odtamtud přinesl zlato.

Po roce zatoužil slavný AC Milán Kakáho dostat. Musel však vyplatit 9 mil. Eur. Tato investice se mu však vyplatila náramně. Krátce nato totiž vytlačil Kaká Rivalda ze základní sestavy a tak mohl Kaká zazářit naplno.

Ronaldhino

Ronaldo de Assis Moreira (*21. března 1980, Porto Alegre, Brazílie), známější pod přezdívkou Ronaldinho je brazilský fotbalista, který v současnosti hraje za španělskou FC Barcelonu.

Kdyby se konala anketa o nejlépe technicky vybaveného hráče světa, nejspíš by ji vyhrál Ronaldinho. Klenot z Barcelony se fotbalem baví a mnozí říkají, že je jedním z posledních zástupců „krásného fotbalu“, jak se říkalo stylu plnému kliček a parádiček, který dříve předváděla brazilská reprezentace. FIFA ho za to ocenila jako nejlepšího fotbalistu světa roku 2004.

Ronaldinho odstartoval svou profesionální kariéru v Brazilském týmu Grêmio, kde hrál od roku 1998 do roku 2001. V červnu 1999 debutoval v Brazilské reprezentaci a hned vstřelil gól. V roce 2001 podepsal Ronaldinho pětiletý kontrakt s francouzským Paris Saint-Germain, který následovaly dlouhé tahanice mezi kluby o odstupném. Grêmio nakonec dostalo 4,5 milionu dolarů.

V roce 2002 pomohl Ronaldinho Brazílii k zisku titulu Mistrů světa. Mezi jeho nejznámější okamžiky na turnaji patří 35 metrů dlouhý lob, kterým překonal ve čtvrtfinále anglického brankáře Davida Seamana.

Tak začala bitva mezi elitními kluby o tuto budoucí hvězdu, kterou nakonec nabídkou za 27 milionů euro vyhrála FC Barcelona a přetáhla Ronaldinha favorizovanému Manchesteru United. Ronaldinho splnil očekávání a dovedl Barcelonu k druhému místu v La Lize v sezóně 03/04.

Individuální Úspěchy:

V prosinci 2004 byl Ronaldinho jmenován asociací FIFA nejlepším fotbalistou uplynulého roku. Jako kapitán dovedl Brazilskou reprezentaci k zisku Poháru konfederace, Pelé ho jmenoval mezi 125 nejlepšími žijícími fotbalisty světa a za sezónu 2004/05 byl jmenován nejlepším útočníkem Ligy mistrů.

V prosinci 2005 byl vyhlášen v anketě sportovních novinářů Zlatý míč nejlepším evropským fotbalistou v uplynulém roce.

Mimo zisku ocenění pro nejlepšího hráče Evropy způsobil také vzruch natočením videa, ve kterém velmi přesně a opakovaně zasahuje brankovou konstrukci.

Ronaldo

Celým jménem Ronaldo Luis Nazário de Lima známý jako Ronaldo se narodil 22.září 1976. Má dvojí občanství, Brazilské a Španělské. Reprezentuje svou rodnou vlast Brazílii a ve Španělsku hraje za Real Madrid. Disponuje rychlostí, technickou vybaveností a má ohromný čich na góly. Fotbalová legenda Pelé ho zvolil v březnu 2004 za jednoho ze 125-ti nejlepších žijících fotbalistů. Se svou rodnou Brazílií získal v letech 1994 a 2002 titul mistrů světa a na MS 2006 v Německu překonal střelecký rekord šampionátů, když v osmifinále proti Ghaně vstřelil svůj patnáctý gól v historii MS. Byl také třikrát zvolen nejlepším hráčem roku a to v letech 1996, 1997 a 2002.

Ronaldo se narodil ve městě Bento Ribeiro, které leží nedaleko Rio de Janeira. Jako malý začínal s fotbalem na ulicích. V dubnu roku 1999 se oženil s Milene Dominguesovou. Manželství netrvalo příliš dlouho. Po čtyřech letech skončilo rozvodem. Mezitím však společně zplodili syna, který se narodil v roce 2000. V roce 2005 si vzal za ženu Daniellu Cicarelli, která velmi brzy otěhotněla, avšak její porod skončil potratem. Jejich vztah skončil tři měsíce po svatbě. Nyní chodí se supermodelkou Raica Oliveira. „Pokud byl Ronaldo šťastně ženatý, střílel hodně gólů,“ vyjádřil se spisovatel Andrew Downie.

Schopnosti Ronalda byly poprvé rozpoznány, když mu bylo teprve 14 let. Brazilský mistr světa Jairzinho ho doporučil do mládežnického týmu Brazílie. Když byl Ronaldo ve věku, kdy mohl podepsat profesionální smlouvu, sáhl po něm klub Cruzeiro Esporte Clube. Brzy mu však byl tento brazilský klub úzký a odešel za šest miliónů dolarů do holandského klubu PSV Eindhoven. V Eindhovenu předváděl opět výborné výkony, kterých si všimla španělská Barcelona.

V sezoně 1996/1997 vstřelil v dresu Barcelony celkem 34 gólů. Ovšem hned následující rok se stěhoval do milánského Interu. Fotbalová federace FIFA ho zvolila dvakrát po sobě v letech 1996 a 1997 nejlepším hráčem roku. V roce 1998 si zahrál na MS ve Francii. Ve Francii zaznamenal čtyři góly, které pomohly Brazílii až k postupu do finále, kde se nakonec brazilští kouzelníci museli sklonit před domácí Francií. Brazílie prohrála 3:0. Den před finále protrpěl Ronaldo škubavý záchvat. Možná i díky tomu záchvatu nepodal v den finále takový výkon, jaký by se od něj očekával.

Ruud van Nistelrooy




Když Ruud Van Nistelrooy v jednadvacíti přišel do prvoligového Heerenvenu, kouč mu řekl, že má studovat hru Dennise Bergkampa, aby zlepšil svoje fotbalové schopnosti. Mladý útočník se rady chytil a hltal každý pohyb slavného kanonýra. O rok později za něj již PSV Eindhoven zaplatil 4,2 milionu liber, v té době rekordní částku za přestup mezi nizozemskými kluby.

Ruud se narodil 1. července 1976 ve vesnici Oss na jihu Nizozemí a již odmalička si zamiloval sport – především fotbal, tenis a gymnastiku. V místním fotbalovém družstvu hrál na pozici obránce, kde bychom ho nyní rozhodně nehledali. Do útoku ho postavili až v druholigovém týmu Den Bosch, kam přestoupil v roce 1993.

Po čtyřech letech získávání zkušeností se Ruud rozhodl pro přestup do Heerenvenu. V 30 zápasech vstřelil 13 gólů a ihned po sezóně oblékl červenobílý dres PSV Eindhoven, se kterým měl šanci pomýšlet na ligový titul. Do týmu se okamžitě zapracoval a stal se z něj stroj na branky. Za první sezónu jich nastřílel 31, stal se nejlepším střelcem holandské ligy a skončil druhý v soutěži o zlatou kopačku pro nejlepšího evropského kanonýra. K tomu všemu si v listopadu 1998 odbyl svůj reprezentační debut proti Německu a hráči ho zvolili nejlepším hráčem Nizozemí.

Také druhá sezona v PSV se vydařila, Ruud zaznamenal jen o dva góly méně a o jeho služby se začal zajímat slavný Manchester United. Již v dubnu 2000 byla připravena smlouva na podpis, zdravotní testy však ukázaly, že Ruudovo pravé koleno není v pořádku. Klub požadoval po hráči, aby se podrobil operaci, ten však odmítl, protože se chtěl zúčastnit domácího mistrovství Evropy. Dva dny po návratu do Eindhovenu se ale na tréninku zhroutil v bolestech k zemi se zpřetrhaným křížovým vazem v pravém koleni. Euro 2000 tak mohl sledovat pouze z postele a náladu mu mohl zlepšit jen fakt, že PSV vyhrál nizozemský titul. Na hřiště se vrátil v březnu 2001 a již o měsíc později podepsal s Manchesterem přestup v hodnotě 19 milionů liber. Získat ho chtěl i slavný Real Madrid, ale jeho nabídka přišla příliš pozdě.

Zajímavost: V soukromí patří k Rudovým největším vášním sbírání antických váz a přítelkyně Leontien.

Luis Figo

Luis Figo se narodil 4. listopadu 1972 v Almadě. V mládí měl blonďaté vlasy a chtěl být psychologem, a proto by nikdo nečekal, že z malého blonďáka se stane velký černovlasý chlapík zvaný „Žralok“, který uchvátí svět vytříbenou technikou, přesnými přihrávkami a krásnými góly.

Luis vyrůstal v nezámožné rodině jako jedináček. Portugalský venkov byl chudý. Mladí viděli svoji jedinou šanci ve velkých městech a existovaly pro ně dvě volby - Porto nebo Lisabon. Už v jedenácti letech se odstěhoval od rodičů a šel za svým milovaným fotbalem do Lisabonu. Figovo mládežnické působiště se nazývalo OS Pastilhas. Většině fotbalových příznivců tento název nic neřekne, ale v současném fotbale pocházejí největší hvězdy právě z provinčních klubů.

Luis Figo je výjimečným fotbalistou, který se dokáže prosadit proti jakémukoliv hernímu stylu. Jeho pojetí hry je ofenzivní, ovšem role čistého útočníka mu nikdy nevyhovovala. Není typickým koncovým hráčem a příliš gólů nedává. Síla skvělého Portugalce naopak tkví v připravování gólových situacích, v přesných, chytrých a nečekaných přihrávkách. Nedá se ale říct, že by nepomáhal i v defenzivě. Je to komplexní fotbalista, tvůrce hry a správný kapitán. Mezi jeho přednosti patří čisté odebírání míče, osobních soubojích a útocích jeden na jednoho, kdy s lehkostí dokáže přejít přes obránce a chladnokrevně zakončit. Naopak slabší je ve hře hlavou.

Hraje zpravidla uprostřed zálohy, a pohybuje se doslova po celém hřišti. Tento způsob hry mu umožňuje jeho obdivuhodný fyzický fond. Jedinou slabinou Luise Figa je snad jeho nedostatečná rychlost na krátkou vzdálenost. Dokonale ji ale nahrazuje výjimečnou technikou a skvělou schopností improvizace. Zcela po právu proto považován za jednoho z nejtechničtějších fotbalistů Evropy. Jeho styl hry ho přímo předurčoval pro španělskou La Ligu. Hrál v dresu Barcelony, se kterou získal mnoho trofejí (mezi nejdůležitějšími jsou: dvakrát mistrovský titul 1998 a 1999, dvakrát španělský pohár 1997 a 1998, Pohár Vítězů Pohárů 1997 a evropský superpohár 1997) ale po pěti letech se rozhodl pro radikální životní krok. Přestoupil do jiného světa.

Iker Casillas

Celým jménem Iker Casillas Fernandez se narodil 20. května 1981v Mostoles, což je část španělského hlavního města Madrid. V současnosti je brankářskou jedničkou Realu Madrid a španělské reprezentace a patří do nejužší světové gólmanské špičky.


Před světovým šampionátem 2002 v Koreji a Japonsku byl téměř pro většinu fotbalových fanoušků neznámý, protože vzhledem ke svému věku většinu zápasů proseděl na lavičce jako nahradník, ale pro asijské mistrovství světa se stal brankářskou jedničkou díky nehodě tehdejší jedničky Canizarese s lahvičkou toaletní vody, která mu spadla tesně přes šampionátem na nohu a pořazala mu ji. Casillas se stal příjemným překvapením a především díky jeho výkonům v zápasech proti Irsku a Koreji si získal místo reprezentační brankářské jedničky pro další léta.

Celý fotbalový život zasvětil svému rodnému městu a v osmi letech začal navštěvovat mládežnickou akademii Realu Madrid. Byl součástí španělského týmu, který vyhrál UEFA-CAF Meridian Cup a FIFA World Youth Championship v roce 1999. Zlomový moment kariéry pro něj byla sezona 1999/2000, kdy nahradil v brance Realu zraněného Bodo Illgnera a pomohl k triumfu v Champions League, když ve španělském finále porazil Real Valencii 3:0 díky brankám Raúla, Fernanda Morientese a Steva McManamana.

Ve španělské reprezentaci je nyní kapitánem. Už v 17 letech nastoupil v dresu Realu Madrid. Iker Casillas má smlovu s Realem Madrid do roku 2011 a navíc se podle komise považuje za 3. nejlepšího gólmana na světě.Je znam diky svým dalekým skokum.To mu přineslo přezdivku Cat nebo Caty.

Poté se ale do branky Realu dostal César Sánchez, ale postupnou ztrátou formy musel post jedničky přenechat mladému Ikerovi. Ten se tak podílel v sezoně 2002/2003 na cestě Realu do finále Ligy mistrů, kde úspěšně zdolal Bayer Leverkusen 2:1, když rozhodující branku vstřelil památným volejem Zinedine Zidane. V té sezoně Casillas nastoupil k 15 utkáním Champions League a 38 utkáním v Primera Division, kdy Real získal mistrovský titul.

Francesco Totti

Francesco Totti se narodil v Portu Metroniu (Řím). Jeho rodiče se jmenují Fiorrella a Lorenzo. Francesco má několik bratrů, ale nejraději má svého bratra Riccarda. Už jako maličký začínal běhat s fotbalovým míčem. Když mu bylo 5 let hrál v týmu zvaném Fortitudo, kousek od Říma. Francesco byl sice vždy nejmenší, ale také nejmenší z týmu. Poté přestoupil do Lodigiani. Po třech sezónách dostávají jeho rodiče dvě nabídky - od Lazia Řím a jeho městského rivala AS Řím. Tottiho volba byla jasná - AS Řím. Všichni v něm viděli velký talent.
Za první AS Řím nastoupil Francesco až 28. Března 1993 proti Brescii (2-1 pro Řím). První gól v Sérii A dal Francesco 4. Října 1994.
Francesco pevně odolával nabídkám od AC Milán, ale i jiných týmů. Odměnou mu byl podpis nové lukrativnější smlouvy s AS Řím.
Usadil se také pevně v prvním týmu a také pravidelně nastupoval za Italskou reprezentaci do 21 let. S ní vyhrál v roce 1996 evropský pohár.
4. Října 1996 dostává Francesco nominaci do italského olympijského týmu. Poté ¨však má potíže v Římě a předčasně ukončuje sezónu.
Sezóna 1999/2000 byla už o poznání lepší - i když na začátku se Francesco musel oklepávat z vážné autonehody. Dostal také pozvánku na Euro 2000. Tam se ukázal ve výborném světle. Dal gól proti belgii a dokonce dva góly v semifinále proti Holandsku. Ve finále proti francii přidal další branku. Itálie nakonec skončila na 2. místě. V sezóně 2000/2001 přispěl výraznou měrou k zisku mistrovského titulu pro AS Řím. V létě 2001 Řím vyhrál i italský superpohár.
V sezóně 2001/2002 se Řím umístil na druhé místo tabulky Italské ligy. Předstihl jej jen famózní Juventus Turín.
V sezóně 2003/2004 to ale Juventusu oplatil, předběhl ho, ale stejně nevyhrál Italský titul. Nakonec se radovalo AC Milán, které nechalo za sebou soupeře s velkou bodovou ztrátou než tomu bylo u mistrů z předešlých ročníků.

Cristiano Ronaldo


Cristiano Ronaldo (celým jménem Cristiano Ronaldo dos Santos Aveiro, narozen 5. února 1985 ve Funchalu na Madeiře) je portugalský fotbalový hráč, který v součastnosti obléká dres anglického Manchesteru United a portugalské reprezentace.

Od mládí, kdy hrál za portugalský Sporting Lisabon byl považován za velký talent nejen portugalské kopané. Schopnost hrát oběma nohama a na obou stranách hřiště upoutala pozornost Sira Alexe Fergusona během přátelského utkání Sportingu s Manchesterem (3:1) v létě roku 2003. Sami hráči United po zápase chválili Ronaldův výkon. To bylo pro Fergusona, který právě dokončil odchod Davida Beckhama z týmu, dostatečným důkazem, že tohoto hráče opravdu musí mít a také ho získal.

Při svém nástupu za anglický tým si vysloužil stejnou dávku chvály a kritiky za svůj výbušný styl hry a technické parádičky s míčem. To prokázal i ve finálovém zápase Poháru FA, který United v roce 2004 vyhráli 3:0, když dal Ronaldo první a rozhodující gól.

Ve své druhé sezóně za Manchester United Ronaldo fotbalově vyrostl. Vyniknul zejména skvělý výkon v zápase, kde United smetli tehdy mistrovský Arsenal na jejich půdě 4:2. Kritiky na jeho neschopnost vyprodukovat finální nahrávku či gólovou střelu musely rychle utichnout. Ronaldo se stal jedním z nejplatnějších hráčů United v sezóně se střídavými úspěchy a pády. Manchester se sice dostal do finále Poháru FA, ale zklamal v Premier League i v Lize mistrů.

Cristiano Ronaldo je teprve dvacetiletý hráč a celou kariéru má, zdá se, ještě před sebou. Už nyní však prokázal, že se může stát velmi slavným hráčem světového fotbalu.

Andrej Shevchenko

-Jméno: Andriy Shevchenko ( Andrej Ševčenko )
-Přezdívka: Ševa
-Narozen: 29. září 1976 ve Dvirkivščině (Ukrajina)
-Výška: 183 cm
-Váha: 73 kg
-Číslo dresu: 7
Úspěchy: mistr Ukrajiny (1995, 1996, 1997, 1998 a 1999), mistr Itálie (2004), vítěz Ligy Mistrů (2003), vítěz Ukrajinského poháru (1996, 1998 a 1999), vítěz Italského poháru (2003), Zlatý míč (2004), čtvrtfinále MS v Německu (2006), vítěz Anglického Ligového poháru (2007)

Andriy Shevchenko začínal svou bohatou kariéru v ukrajinském Dynamu Kyjev. Tam zažil mnoho úspěchů. V roce 1993 nastoupil za "B" mužstvo a hned se stal nejlepším střelcem sezony (za rezervu). Díky těmto výkonům byl nominován do "A" mužstva Danymy Kyjev. Tam si ho diváci zapamatovali především díky hattricku v Lize Mistrů v zápase proti FC Barceloně. Za poslední dva roky byl jeden z nejlepších ukrajinských fotbalistů, a proto byl nominován do reprezentace. Svůj debut si odbyl v březnu 1995 proti Chorvatsku. Svůj první reprezentační gól dal téměř po roce v květnu 1996 proti Turecku. O dva roky později, v sezoně 1998/1999, bylo Dynamo navrcholu všech svých sil. Útočné duo Shevchenko - Rebrov bylo k nepřekonání až do semifinále Ligy Mistrů. V té době bylo všem jasné, že se tak velké hvězda nemůže udržet v Dynamu Kyjev. Nabídky šli ze všech možných velkoklubů, a to hlavně od Manchesteru United, Realu Madrid a od FC Barcelony. Souboj o "ševu" nakonec vyhrál AC Milán, který podal nabídku jako poslední, ale zato nejvýhodnější - 26 milionů eur. AC Milán udělalo jeden z nejlepších nákupů historie, protože se Shevchenko stal nejlepším střelcem Italské ligy už první sezonu (24 gólů). Svou střeleckou formu zopakoval i následující rok, ale poté se téměř na dva roky vytratil kvůli zranění kolena. Vrátil se až do finálového zápasu Ligy Mistrů proti Juventusu Turín. Nakonec dal v tomto finále rozhodujícípenaltu, která byla asi ta najdůležitější. Následující rok rozhodl jediným gólem do sítě Porta o vítězi Superpoháru. V roce 2004 také mimo výhru v Superpoháru získal vytoužený Zlatý míč. V AC Milán byl dlouhých 7 sezon a poté přestoupil v roce 2006 do anglické FC Chelsea Londýn. Tam ho třeba čeká další oslnivá část jeho hvězdné kariéry. Jeho předností je rychlost a pohotovost před brankou. Bohužel se stává, že není celý zápas vidět.

John Cole

Celým jménem Joseph John Cole se narodil 8. listopadu 1981 v Archway v severním Londýně. “Zázračné dítě”, které si získalo pozornost médií již jako školák a produkt známého West Hamského mládežnického systému, bylo v šestnácti letech lákáno Manchesterem United částkou 10 miliónů liber. Na tuto nabídku však West Ham United neslyšel. Cole hrál stylem podobným bývalému anglickému oblíbenci Paulu Gascoignovi a první zápas za „Áčko“ West Hamu si odbyl v sedmnácti letech a již v devatenácti si na ruku navlékl kapitánskou pásku. Fanoušky si rychle získal svým agresivním pojetím hry a vyjímečnou technikou.

V roce 2003 Joe přestoupil do Chelsea jako část “Ruské revoluce Romana Abramoviče” za 6,600 000 liber s výhledem, že se dostane do anglické reprezentace. Ačkoli v důsledku velké konkurence na postech v Chelsea zpočátku bojoval o záchranu postu v obou týmech, jak v Chelsea, tak v reprezentaci. Podle Colea ho chtěl Ranieri poslat do ruského CSKA Moskva na hostování pár dní po dokončení jeho přestupu. Cole odmítl odejít a zůstal v Chelsea, ikdyž musel počítat s rolí dvanáctého hráče v celé první polovině sezóny 2003-2004 a jeho role byla ještě více nejistá poté, co si Ranieri přivedl v lednu 2004 do týmu Scotta Parkera. I přesto se dostal do výběru Albionu pro Euro 2004, kde si ale nezahrál. V létě roku 2004 došlo v Chelsea ke změně na postu hlavního trenéra a místo Ranieriho zaujal charismatický portugalský kouč José Mourinho.

V Chelsea je silná konkurence na místech, na kterých Joe hraje - zápasí o ně s Shaunem Wright Philipsem, Arjenem Robbenem a Damienem Duffem. Byly vyjádřeny i pochybnosti o jeho schopnostech hrát na levé straně anglické reprezentační zálohy, někteří lidé chtěli, aby Steward Downing nebo teenager Theo Walcott dostali šanci ukázat, že mají na to, aby Cola na levém kraji zálohy nahradili. Ke 2. květnu 2006 měl Joe na kontě 30 reprezentačních startů (z toho 11 v základní sestavě), ve kterých zaznamenal 5 gólů.

Thierry Henry

Jakmile dostane přihrávku do běhu, obráncům často nezbývá než se chytit za hlavu. Možná nejrychlejší útočník planety totiž dokáže s míčem takové věci, až se fanouškům tají dech. Dovednými kličkami si položí protihráče na zadek, bleskurychle se protáhne mezi dvěma dalšími a téměř pokaždé zakončí akci strojově přesnou střelou podél bezmocného brankáře. Když se rozběhne k bouřícím divákům, ani se neusměje. Prostě rutina.

Thierry Henry se narodil 17. srpna 1977 v Paříži. S fotbalem začínal ve stínu královského paláce ve Versailles, ve třinácti letech si jeho služby pojistil tehdejší velkoklub AS Monako. Už jako teenager byl Henry zařazován do reprezentačních výběrů své kategorie, s nimiž procestoval svět a získal mnoho cenných zkušeností. Za knížecí klub nastoupil poprvé v nejvyšší soutěži v roce 1984 proti rivalovi z Nice. Jeho talent na trávníku nešlo přehlédnout a z mladíčka bylo rázem horké zboží na přestupovém trhu.

Takovou hvězdu už v Monaku nemohli udržet a Thierry se stěhoval do Itálie, kde o jeho služby stál slavný Juventus Turín. Dnes hodnotí angažmá v Serii A jako jednu z nejhorších zkušeností v životě: „Neměl jsem žádnou radost ze hry. Dostával jsem hodně defenzivních úkolů a některé zápasy byly prostě strašné – žádná akce, žádné útočení. O to víc si teď užívám angažmá v Arsenalu.“ V Itálii nastřílel za celou sezónu 1998/9 pouhé tři branky.

Do londýnského Arsenalu přestupoval za 10,5 miliónu liber s vědomím, že nemá téměř co ztratit. Zkušený trenér a krajan Arsene Wenger však dobře věděl, koho kupuje. Zpočátku hrával Henry na pravém křídle jako dvorní nahrávač Dennise Bergkampa, posléze dostal důvěru na hrotu a odvděčil se řadou krásných a důležitých gólů. Navzdory tomu Arsenal nedosáhl na žádnou z vysněných trofejí.

David Robert Joseph Beckham

(* 2. května 1975, Londýn, Velká Británie) je anglický fotbalista hrající v současnosti za americký Los Angeles Galaxy v Major League Soccer a anglickou reprezentaci.

Dvakrát skončil na druhém místě ankety FIFA World Player of the Year, v roce 2004 byl nejlépe placeným fotbalistou na světěa v letech 2003 a 2004 byl ze všech sportovních témat nejhledanější na Googlu. Takové celosvětové přijetí z něj udělalo elitní sportovní značku a módní ikonu.

Beckhamova kariéra začala, když podepsal profesionální smlouvu s Manchesterem United. Svoji premiéru v prvním týmu si odbyl v roce 1992 v 17 letech. Během jeho pobytu zde exceloval United v anglické Premier League, vyhrál šestkrát ligový titul, dvakrát FA Cup a v roce 1999 Ligu mistrů UEFA. Klub opustil v roce 2003 a podepsal smlouvu s Realem Madrid. Zde zůstal další čtyři sezóny.

Beckham byl kapitán Anglie od 15. listopadu 2000 do 2. července 2006. Jako kapitán se objevil v 58 zápasech, jeho kapitánské období skončilo na mistrovství světa 2006. V roce 2007 se opět začal ukazovat v národním týmu Anglie.

V lednu 2007 bylo oznámeno, že Beckham opustí Real Madrid a podepíše pětiletou smlouvu s Los Angeles Galaxy. Svůj poslední zápas za Real odehrál 17. června. Po tomto zápase tým převzal cenu pro mistra La Ligy.

Jeho nová smlouva s Galaxy vstoupila v platnost 1. července 2007. Tým ho představil 13. července na prezentaci, kde také odhalil jeho číslo (nadále 23). Svůj první zápas v Galaxy odehrál 21. července v přátelském zápase proti Chelsea FC v Home Depot Center.

Gianlugi Buffon

Gianlugi Buffon se narodil v italském městě Carrara 28. ledna 1978. Vyrůstal ve velmi sportovně založené rodině. Jeho matka - Maria Stella házela diskem (přes17 let ji patřil rekord Itálie v hodu diskem), jeho otec – Adrian byl mistrem junioru ve vrhu kouli. Jeho dvě sestry závodně hrají volejbal a jeho strýc Angelo Masocco byl kdysi basketbalistou a hrál také v první lize. Sám Gigi je synovec kdysi velmi dobrého brankáře Milána a reprezentace Itálie z 50-60 let. – Lorenzo Buffona. A rozhodl se, že půjde v jeho stopách.

Na počátku Gianlugi hrál na postu záložníka. Ale daleko více ho bavilo a šlo mu chytat balony do náruče a pomalu dospěl k názoru, že se stane brankářem. Jeho rozhodnutí bylo to nejlepší, co mohl udělat, protože je řazen k nejlepším brankářům světa.
mladém věku se zapsal do školky A.C. Parma. V roce 1993 chytal na mistrovství Evropy do 16 let. Ve finále Itálie prohrála z Polskem a museli se spokojit se stříbrem. Byl to první větší úspěch Gigiho. Ve věku 17 let se uskutečnila jeho premiéra v Serii A, v zápase s Milánem. Zápas skončil remízou 0:0 a Buffon byl vyhlášen hvězdou zápasu. Po jeho skvělých výkonech v Parmě si zajistil účast v reprezentaci.Tehdy měl 19 let. Před zápasy reprezentace měl velkou trému, ale byl hrdý že může zastupovat skvělého a slavného Gianluceho Pagliucae, který byl zraněný. Bál se ale, že nepodá tak dobrý výkon jak on.

Premiéru v reprezentaci si zahrál 29.10.1997 v barážovém zápase o postup na mistrovství světa ve Francii proti Rusku. Před zápasem se Buffon bál, že když nepostoupí Itálie, budou vinu dávat jemu.Zápas skončil remízou 1:1.V odvetě Itálie vyhrála 1:0 a postoupila na MS France 98‘. Na MS trenér Cesare Maldini vzal tři brankáře,mezi nimi byl také Buffon.Po zranění se vrátil Pagliuca a Buffonovi nedal šanci,nehrál ani minutu.Následující dvě sezony hrál v barvách Parmy.V sezoně 1998/1999 získal pohár Itálie a také pohár UEFA a v roce 1999 Superpohár Itálie.

V roce 2000 Buffon odmítl mnoho zajímavých nabídek(np. z Manchesteru United). Rozhodl se nadále působit v Parmě. Začínal se stávat idolem a oblíbencem fanoušků Parmy. Hrál v Parmě ještě rok .Po 168 utkáních za Parmu se rozhodl odejít do Juventusu Turín. Byl hladový po úspěších. Měl chut‘ získat Scudetto. Celý přestup stál Juventus 46 mln$!. 37 mln$ Juventus zaplatil za samého Buffona a ještě přidali za 13mln $ Bacchiniego


Na počátku jeho forma v Juve nebyla příliš dobrá. Dělal mnoho hloupých chyb, přes které Juve ztratil mnoho bodů. Ze dne na den se zlepšoval a chytal líp.Mnoho lidí tvrdilo, že počátkové chyby byly způsobeny aklimatizaci v klubě. Bohužel Juventus vypadl z Ligy Mistrů. 5 května po vítěztví Juventusu nad Udinese, Bianconeri získávají 26 scudetto! Tím samým Buffon získává první scutetto .V Juventuse se stal následujícím výborným brankářem, který udržuje historii skvělých brankářů působících v Juventuse (np. Zoffie, Tacconi,Peruzzi).17 prosince byl vyhlášen přes La Gazzettu Dello Sport nejlepším brankářem Itálie roku 2002.

Fotbalové Hřiště

Výbava Hráče

Vybava: Dres s číslem, kraťasy jsou obvykle také z číslem každý hráč je povinný nosit chrániček na chraničích štulpny a kopačky!

Dresy:


Štulpny:


Chrániče:


Kopačky:


Balony:

Výbava Brankáře

Brankář:Brankářské vybavení je stejné jako od hráče lyší se jen rukavicemy a číslem na dresu ( brankář ma obvykle jedničku).

Dres:


Rukavice:

Lionel Messi

Jméno:Lionel Messi
Narozen:24.června 1987 v Santa Fé,Argentina
Výška:169 cm
Váha:67 kg
Pozice:útočník
Klub:FC Barcelona
Číslo dresu:19
Bývalé kluby:Newell´s Old Boys
Úspěchy:mistr Španělska 2005 a 2006,vítěz Ligy mistrů 2006,vítěz MS do dvaceti let 2005


ŽIVOTOPIS:
Od svých třinácti let má za sebou už dlouhou cestu."Leo" opouští rodnou Argentinu,kterou zasáhla ekonomická krize a vydává se do Španělska,kde je přivítán svou tetou.I přes tělesnou konstituci se přihlašuje na testy FC Barcelona,a z Messiho unešený Carles Rexach,odpovědný za mládežnické kluby,ho angažuje do svého týmu.Klub se zapojuje do hledání a financování lékařské péče,která by stimulovala růstové hormony.17.listopadu 2003 je Messi na vrcholu blaha.Ješt mu není 16 a už koketuje s týmy z první ligy.Messi také odmítá nabídku Španělské federace,aby hrál za svou adoptivní zemi.Nadchází mistrovství světa juniorů.Proti Egyptu vstupuje do zápasu až během hry a dává gól.Trefuje se taktéž proti Německu,podílí se na vyřazení Kolumbie v osmifinále,Španělska ve čtvrtfinále.Ve finále proti Nigérii střílí 2 góly z penalty,je zvolen nejlepším hráčem turnaje a Argentina získává pátý titul v této kategorií.V prvním utkání za argentinské "A" mužstvo je ale vyloučen.V Barceloně prodlužuje smlouvu do roku 2014 s klauzulí,kde je případné uvolnění odhadnuto na 150 milionů eur.Získává španělské občanství a Rijkaard využívá jeho talentu vrchovatě.Lionel se prosazuje proti Realu Madrid a je skvělý proti Chelsea."Viděl jsem své dědictví v argentinském fotbale.Jmenuje se Messi a skvěle se na něj dívá.Je to mnou preferovaný herní styl!" je nadšen Maradona.Začala MESSIMANIE.